Je to již šest let, co sobě DeFuckTo dali naposledy vědět. Teď nám servírují novou věc a já si tak trochu připadám jako bych měl opravdu Deja Vu. Co se tedy dá čekat?...
Otázka, která mě, co by posluchače pronásledovala od prvního banneru, který mě na webu oslovil. Jsem rád, že se opět objevuje něco co nemělo skončit, ale bude toto album schopné oslovit širší veřejnost a dokázat, že se česká scéna vyvýjí směrem v před?
Myslím, že comeback Defuckto
je takovým ukázkovým příkladem a po pár měsících si budeme moci
zabilancovat nad tím jak uspěli a trochu si udělat obrázek o vývoji
posluchačské žákladny v ČR. Zvědavě čekám na první tón a je to tu,
Defuckto se nám v intru představí a připomenou po jak dlouhé době jsou
zpět. Přichází na řadu pecka, která nese název alba Deja Vu. Zde se
dozvíme něco o pohledu jednotlivých mc na jejich comeback, hned mě
zaujalo jak Headdy velmi slušně návrat uvede a dokáže pro mě z celkem
monotóní flow udělat zábavu. Defuckto pro mě vždy byli takový básníci,
kterým občas chybělo trochu více hravosti, ale vždy jsem jejich styl
respektoval a byl bych pokrytcem, kdybych nedodal, že ze staré tvroby
jsem taky měl nějakou tu pecku rád. To se ale úvodní skladbou této desky
mění a proto jsem hned ze začátku mile překvapen. Další stopou se
vracím v čase a připomínám si, kde byla přesně kapela před 6ti lety.
Nový kabát, ale dodává nový rozměr. A já musím uznat, že kluci jdou
nahoru. Headdyho produkce je podmanivá a Sólo pro léto je velmi
milým
letním hitem. Už nás vidím s Rastym, jak jedeme se staženou střechou
vstříc letním dobrodružstvím a nahlas nám k tomu hraje tento track.
Jdeme dál a přichází stopa, která nás obsahově provede šrámy, které na
jejich kůži zanechal život. Jasná tématická provázanost s dalším trackem
To neřeš je zřejmá, musím říct, že se mi líbí, jak je sdělení ucelené a
věty nejsou obsahově prázdné. Stačí tak málo a už tu nemusíš být, další
stopa, která nás krásně provádí po aktuálním pohledu Defuckto na život.
Skvěle se hodí do návaznosti na předchozí témata a já jsem zatím víc
než překvapen, co za produkt mi byo naservírován.
Držím se rady z dalšího tracku, sedám do
auta, beru plnou a jedu zkontolovat svoje ulice. Průser,za rohem se mě
chystá zastavit policejní hlídka, šlapu na plyn svého služebního BMW,
zapaluju blanta a Jebu to v káře 180 po D1 směrem za poslechu Defuckto.
Možná škoda, že zde kluci nenechali prostor nějakému smyšlenému příběhu -
myslím, že by to trochu odlehčilo vážnosti jejich poselství a desku
trochu okořenilo. Přichází odlehčení v podobě featu zpěváka Toma Malára,
dramatičnost stopy je zde umocněna mužským zpěvem, ale já bohužel musí
říct, že mě trochu provedení této skladby zklamalo. Na můj vkus je to
moc ploché a strohé, myslím, že kdyby se trochu víc zpěvák uvolnil bylo
by to tím správným a vítaným kořením. Proto v mých očích zůstává tato
skladba v pozadí za ostatními. Dostáváme se do polední třetiny této
desky a Defuckto nám chtějí říct že jsou
lidi jako my a mají taky
svoje životy. Dozvíme se, že rap kluky neživí a musí ještě chodit do
práce. Opět se dostáváme k návaznosti jednotlivých stop na sebe. Track s
všeříkajícím názvem Silnější pes. Sólo Headdy na micu nám zde opět
slušně naloží a já opět tleskám. Dalších z těch nových stop, které mají
opravdu silný text. Přichází na řadu Srdeční záležitost a kluci nám
otevřou trochu ze svých srdcí. Cenim lyričnost této skladby a smekám, že
i rapeři dokáží napsat fakt kvalitní text, který svým obsahem přesahuje
škatulku hudebního stylu. Ve tvých stopách a Jazzyho poděkování
tátovi. Vzhledem k tomu, že nikdy nebudu moci říct svému otci to samé,
tato skladba mě velmi dojala a i když nevím jaký je vztah otec syn,
stejně mě Jazzy přesvědčil svojí upřímností a lyrickým podáním. Ve stínu
pod lípou aka pojďme si ožrat držku track. Příjemný bonus v podobě
takového srandy o tom jak kalí Defuckto. Vítám tuto pro mě neznámou tvář
a rozhodně se bavím. Falešně zpívaný refrén
jen přidá na vtipnosti a
je super kořením. Místo outra jsou přidáné různé hlášky pořízené během
natáčení
této desky.
Defuckto rozhodně vyzráli, ale udrželi
si stále svůj originální styl. Mě osobně přesvědčili, že se s touto
kapelou
musí a hlavně mělo počítat. Zvuk desky je celkem ucházející,
tím chci říct, že by mohl být ještě diamantovější, ale tato věta je
spíše přáním než výtkou. Rozhodně se Defuckto nezaprodali prodejní
prostituci a udělali kvalitní produkt, který si pozornost zaslouží.
Deska je pro náročnější posluchače, kteří nechtějí hltat pouze prázdné,
laciné slogany, ale chtějí se během desky podívat na svět jiným
pohledem. Myslím, že chlapcům pauza prospěla a tato deska má potenciál
oslovit více posluchačů, než tomu bylo u této kapely doposud. Je smutné,
že tato kapela se musí dostat do podvědomí širší veřejnosti až svým
návratem. Je vidět, že posluchači nejsou schopni
dát prostor něčemu
novému a zuby nehty se drží jen těch interpretů, kteří je oslovili na
začátku a prostor něčemu novému dávájí jen stěží. Deja Vu je tedy
skvělým návratem Defuckto a já tutodesku můžu jen doporučit. Jen tak
dál, kluci...



